| Nynější správní obec Rybniště vznikla postupným sloučením samostatných obcí Chřibská Nová Ves, Rybniště, Nová Chřibská a částí obce Kyjov nazývané Nový Kyjov (Hangár a domy v okolí).
Z historie rybníků. Jméno Velkého rybníka se objevuje na mapě saského zeměměřiče Georga Oedera z r.1571 jako “Pelmensdorffer Teich”. “Pelmensdorff” je pozdější Obergrund, dnes Horní Podluží. K roku 1573 je uveden “Belmsdorfer Teich”v listině pojednávající o prodeji Šlejnického panství. K r. 1884 se uvádí těžba ledu pro potřeby Prahy, ale i mnoha německých měst mimo Máchova jezera i z rybníku u Rybniště. České jméno rybníka je až z pozdější doby. Ještě v první polovině minulého století obyvatelstvo užívalo jméno “Neudörfler Teich”. Velký rybník je největší vodní plochou v děčínském regionu - 46 ha a je v současnosti spolu s přilehlými lukami chráněným přírodním útvarem pro jedinečnost hnízdiště až 200 druhů a poddruhů vodního ptactva. Menší rybník, po jehož hrázi vede silnice II/263 na Krásnou Lípu nese název Školní rybník patrně vzhledem k sousedství školní budovy z r.1769. Tento rybník o ploše 4,23 ha dnes vlastní obec Rybniště a umožňuje na něm za dodržení stanovených podmínek a zakoupení patřičného povolení rybolov i pro nečleny rybářského svazu. Větší plochou a pro Šluknovský výběžek životně důležitou pro zásobárnu pitné vody je vodní dílo Chřibská, ležící rovněž v katastru obce Rybniště. Byla vybudována v letech 1912-1926. S rozlohou 13,78 ha je největší ze tří přehradních nádrží na území Lužických hor. Původně byla zbudována na ochranu města Chřibská před častými povodněmi (katastrofální následky měla povodeň z r. 1705). V letech 1975-1977 byla přestavěna na vodárenskou nádrž. Kromě zmíněných vodních ploch se v obci Rybniště nalézá několik menších rybníků a rybníčků. Z rybníka, na jehož vysušeném dně vyrostla dnešní centrální část obce, zůstala zachována hráz s mohutnými lípami.
Dominantou centrální části obce je secesní kostel svatého Josefa vystavěný v letech 1909-1911. V tomto slohu je v Čechách a na Moravě vystavěno nemnoho kostelů a náš patří mezi nejmladší kostely na Děčínsku. Jeho stavitelem byl varnsdorfský Anton Möller. Kostel stojí na pozemku darovaném spolku sv. Bonifáce závětí vdovy Terezie Elstnerové. Na nákladech stavby se podílela i obec přes odpor sociálních demokratů a tehdejšího učitelského sboru. Do vysvěcení kostela na svátek sv. Petra a Pavla (29.června) v r. 1911 ( světitelem byl litoměřický biskup Josef Gross) museli obyvatelé putovat do okolních kostelů ve Chřibské a Krásné Lípě. Obyvatelé byli nábožensky založeni o čemž svědčí i fakt, že jenom např. “kostelní sbor” čítal 23 zpěváků. Hřbitov měla obec již od roku 1884 (letopočet uveden na hlavním kříži). Z dalších církevních památek se na katastru obce nalézá kaplička z roku 1775 tzv. “Tříkrálová”. Je v ní umístěn obraz “Klanění tří králů”. Stojí i na místě, kde je rozvodí mezi Severním a Baltským mořem a kde podle literatury Švédové, kteří tudy táhli v době třicetileté války, zbudovali zákopy (šance). Obyvatelé obce na svátek Tří králů (6.ledna) se u kapličky scházeli k malé pobožnosti.
|
